Venezuela

Venezuela leží mezi prvním a dvanáctým stupněm severní zeměpisné šířky. Klima se mění s výškou terénu v rozsahu od tropického mořského pobřeží až po vrcholky And, avšak většina povrchu leží níže než 1000 metrů nad mořem. Délka pobřeží je 3000km. Území je rozdělit do tří geografických oblastí: severní, zahrnující pobřeží a horské pásy, které je ohraničují, centrální s rozsáhlými rovinami a s deltou Orinoka, a jižní s Guayanskou vysočinou a amazonským pralesem.

SEVERNÍ POBŘEŽÍ

Hustě obydlený pobřežní region je ohraničen třemi důležitými pohořími. Na západě jsou to Andy, zvedající se až do výšky 5000 metrů nad mořem, tvořící „střechu“ států Táchira, Mérida a Trujillo a končící pak ve státě Lara. Tyto státy jsou známé pěstováním kávovníku, ovoce a zeleniny. Andské pásmo odděluje od vnitrozemí úrodnou pánev Maracaibského jezera, největšího v Jižní Americe, která disponuje i po sedmdesáti letech těžby bohatými zásobami ropy. Pohoří Cordillera de la Costa sahá od západu ze státu Falcón na východ do státu Miranda a je ve svém maximu (Pico Naiguatá) vysoké 2765 metrů nad mořem.

CENTRÁLNÍ ROVINY

nebo též llanos se rozkládají mezi výše zmíněnými horami a veletokem Orinoko. Orinoko je splavné námořními loděmi až po město Ciudad Guayana. Ve vyšších llanos se pěstují plodiny jako rýže, sorgo, kukuřice, tabák nebo olejové palmy. Nízké llanos, chudé na živiny, jsou ve státech Apure, Barinas a Guárico vhodné jen pro pastvu. Nízké llanos jsou v deštivém období zčásti pod vodou. V suchém období se soustřeďuje fauna llanos kolem vysychajících řek, lagun, bažin a v palmových porostech morichales.

JIŽNĚ OD ORINOKA

se zvedá Guayanská vrchovina a rozprostírají se deštné pralesy státu Bolívar a Amazonas. Výjimečné útvary stolových hor tepuis jsou částmi jedné z nejstarších geologických formací na zemi, Guayanského štítu.Ze zvlněné základny se zvedá velkých tepuis více než stovka, z jednoho z nich, Auyantepui, padá nejvyšší vodopád na světě, 979m vysoký Salto Angel.